zaběhlý duch

Trošku mi píšete, že zanedbávám svět duchů, a vy byste o nich tak rádi věděli vše. Ale nezeptáte se. A proto napíšu něco o zaběhlých duchách, když už mám k tomu příležitost a řešily jsme jednoho takového s jedním milým človíčkem.

Zaběhlí duchové jsou zvláštní sorta duchů, kteří zkrátka zabloudí. Někdy se stane, že máme doma ducha, kterého jsme nepřivolali, ani k nám za života svého nepatřil. Vlastně jsme ho ani jako člověka nemuseli znát, a přesto dlí u nás doma a neví, jak odejít.

Nevýhodou těchto duchů je - pokud se jim někde líbí, zapomenou, kam vlastně šli, kdo je zavolal, nebo kdo na ně čeká. Pak u nás mohou setrvat dlouhou dobu. Nejprve je třeba zjistit, kam duch patří, kým byl zavolán, a poslat ho tam. Někdy se tento duch zdráhá, protože se mu zde líbí více, než v místě, kam směřoval. To může být trošku problém, přesvědčit ho, že na něj čeká někdo jiný.

Takový duch není zlý, tedy většinou, nejedná se o žádného poltergeista, jen chce u nás setrvat, a někdy se i u nás zabydlet. Pokud však nepatří k nám, není vhodné ho u nás nechávat. Pak můžeme vidět jeho siluetu, slyšet různé zvuky... Projevovat se může různými způsoby, většinou ale je nežádoucí, nechtěný, a čím více ho tam nechceme, tím více tam zůstává, aby nás přesvědčil, že se ho nemusíme bát.

Někdy takový duch hledá jen společnost, chce si s námi povídat. To pak jeho projevy mohou být hlasitější, než by bylo vhodné. V každém případě takového ducha je nejlépe odvést na míst jeho určení. Cizím lidem také nedovolujeme bez pozvání vstoupit do našich domovů, a s duchy musíme jednat stejně, aby nebylo narušeno naše soukromí.