vycucanost

I na mě dolehne čas od času celková vyčerpanost organismu, i když mi andílci dodávají sílu, jak mohou. Jsou to mí rádcové a já jsem za ně moc ráda. Signály těla i jejich rady není radno brát na lehkou váhu. Ono se řekne vyčerpanost nebo syndrom vyhoření, ale člověk to nebere vážně, dokud se s tím také nezačne potýkat.

Být vymačkán jako citrón není nic příjemného. Ráda Vám pomáhám, ale už je na čase si uvědomit, že jsem také jen člověk. Dlouhých 11 let jsem nedokázala nikomu říct ne, nebo nezvednout telefon třeba ve 3 ráno. Ale při té pomoci člověk zapomíná především na sebe, na svůj odpočinek, čas pro rodinu a přátele. Tak i já se to musím postupně učit, ale ten time management mi dává ještě nyní pořádně zabrat.

V tu chvíli nepřicházejí znamení jen tak sami od sebe. Michael, můj strážný andílek, mluví ke mně dost často, ale někdy ho prostě neposlouchám, až se mi musí připomínat. Je zvláštní, kolik lidí v jednu chvíli zalarmuje, a ti mi poskytují vzácné okamžiky i malé dárečky, pro ně malé, pro mě mají strašně velkou cenu. Jako naposledy jsem dostala krásný amuletotalisman právě se jménem archanděla Michaela. Donutilo mě to více soustředit se na jeho slova, číst mezi řádky, udělat, co je správné a k čemu mě dlouho nabádá. Není to tak jednoduché, když mám štíří ocas, tedy i svou tvrdohlavost. Ale zaplať pán Bůh právě za tyto lidičky, které mi Michael sesílá, abych si uvědomila, co se po mně nyní žádá. Samozřejmě vzdorovat nebudu. Obnáší to s sebou být nejen Vám na blízku, ale také mé rodině a přátelům. Mám Vás všechny moc ráda, děkuji za Vaši trpělivost, kterou jste projevili v době, kdy já sama jsem byla s energií na nule. Opět mám tedy dostatek energie, ale budu jí trošku šetřit, přeci jen není dobré vyjet nádrž až do poslední kapičky.