rodina je svátost

Všichni máme rodinu. Jsou to rodiče, děti, partneři, ale i naši přátelé. Toto vše je naše rodina. Jsou to i zvířátka, o která se staráme. Rodina je požehnaná, ať máme vztahy jakékoliv. Ty, kteří patří do naší rodiny, snažíme se chránit a opatrovat. Dáváme jim prostor, aby jejich duše mohla růst, ale sledujeme jejich cestu a není nám lhostejné, pokud se trápí. Pokud jsou však šťastní, tak jsme šťastní s nimi, i když se nám jejich cesta, po které se vydali, příliš nelíbí. Milovat a být milován. To je tajemství krásného, rodinného života. Ale co když nám někdo na tuto rodinu sáhne? Co když jim ublíží, třeba jen slovem? Pak se začneme bránit. Protože rodina je svatá. Je to mnohem horší, než kdyby někdo ublížil nám samým. A toto se neodpouští. Můžeme tu hovořit o tom, jak je krásné odpuštění, ale v některých případech to prostě nejde. V těchto případech. Vždy se postavíme za svou rodinu, protože do ní také patříme. A proto bychom se měli své rodině také věnovat, věnovat jim část svého času, protože nikdy nevíme, kdy tento darovaný čas bude tím posledním. Čas máme jen půjčený, nikdy nám nepatří, a vše se děje v pravý čas. I poslední darovaný čas blízkým přichází v pravý čas.

Říct - mám tě rád/a - je tak snadné, a přesto, kdy jste toto naposledy vyslovili? Kdy jste toto řekli někomu ze své rodiny? Nebereme to spíše jako samozřejmost? Jsme součástí rodiny, tak milujeme. Ale samozřejmost to není. Tato slova potěší každého z rodiny. Potěší i nás. Pokud jsou vyslovená upřímně. Proč tedy neříci své rodině, co k nim skutečně cítíme? Proč neříct tato kouzelná slůvka, která rozehřejí jejich srdce? Jen člověk s kamenným srdcem toto nedokáže. A vy přeci kamenná srdce nemáte. Vaše srdce tlučou láskou a touhou být svým blízkým nablízku. Proč na chvíli nezapomeneme na nás samé, a nevyslovíme tato kouzelná slova? Mají velkou, kouzelnou moc. Větší, než cokoliv ostatní. Proto naplánujme si krásnou neděli, v kruhu svých blízkých, neboť oni chtějí s námi být. Zapomeňme na všední život, který nyní žijeme, a sejděme se s těmi, kteří touží být v naší blízkosti. Může to být to poslední, co uděláme. A pak... nebudeme litovat, že jsme to neudělali, že jsme na to neměli čas. Naše rodina je tím nejdůležitějším, co v životě máme. Ochraňujme ji, opatrujme, projevujme ji svou lásku. V této chvíli, v každé volné chvíli.