Qaddis

Jindřiška byla smutná. Její jediná dcera odjela do zahraničí se školou na praxi, a ona se najednou cítila uvnitř strašně prázdná. Tyto pocity ostatně měla vždy, když nebyla rodina pohromadě, možná také proto, že měla strach, aby se někomu z její rodiny něco nestalo.

Uchýlila se tedy k andělu Qaddisovi , nyní potřebovala cítit jeho přítomnost více než kdykoliv předtím.

"Milý andílku Qaddisi, přijď ke mně a buď mi nyní na blízku," požádala ho.

V tu chvíli se objevil, s úsměvem na tváři, i jeho oči se na ni smály.

"Jindřiško, nebuď smutná. Vím, co tě trápí. Trápíš se však zbytečně, tvá dcera je v pořádku," utěšoval ji.

"Drahý Qaddisi, chtěla bych vědět, jak se má a co nyní dělá," vzlykala Jindřiška. Srdce ji bušilo strachem, i když věděla, že její strach je zbytečný. Vždyť i tento anděl vypadal šťastně, to ji však neuklidnilo.

"Tvá dcera se má velice dobře. Dívenky, se kterými je na pokoji, jsou přátelské. Nemá žádné problémy. Přes den se vzdělává ve firmě, chápe mnoho věcí. Se všemi si rozumí, cizí jazyk ji nečiní žádné potíže. Učí se spoustu nových věcí, je velmi bystrá. Ve volných chvílích chodí do města s ostatními, užívá si a nic ji netrápí."

"Tak to jsem moc ráda. Ale proč mi nepíše?" ptala se dál.

"Není to proto, že by na tebe zapomněla. Jen nemá signál, to je celý důvod. Zítra ti napíše přes internet, a ty se uklidníš."

"A jak jí chutná jídlo?" starala se Jindřiška.

"Jí vše, není vybíravá, a tamější jídlo ji velice chutná. Dostává velké porce, nemusíš mít obavy," řekl Qaddis.

"Není nic, co by potřebovala? Nestane se jí tam nic?"

"Nic nepotřebuje, má tam vše. O víkendu jede na výlet do vzdálenějšího města. Půjde do posilovny a do aquaparku. Také navštíví památky města, vidím její oči rozzářené štěstím. Proto se již o ni neboj. Má u sebe svého anděla strážného, který nedopustí, aby se jí něco stalo." odpověděl Qaddis.

"Děkuji ti za tvou podporu i pomoc. Mé největší přání znáš," řekla Jindřiška.

Anděl přikývl. "Přeješ si zdraví a štěstí pro tvou rodinu, ale toho se ti dostává požehnaně. Jelikož se k nám, andělům, chováš vždy s úctou, vždy ti rádi tvá přání vyplníme."

Qaddis se na Jindřišku usmál a zmizel. Jindřiška nyní pocítila nevýslovný klid v duši.