povídání o andílcích

Každý z nás má svého anděla strážného. Je u nás od našeho narození a ve chvíli smrti doprovází nás spolu s Azraelem, andělem smrti, a andílkem naší duše do nebeských výšin.

Mnozí z vás se mě ptají, jak se jejich andílek jmenuje. Stejně, jako může mít podobu, která je nám nejpříjemnější, tak má i jméno, které mu sami vybereme. Pochopitelně má náš andílek své vlastní jméno, ale slyší na jakékoliv jméno, které se nám líbí.

Jeho přivolání není složité. Stačí na něj pomyslet, oslovit ho - můj andílku nebo vyslovit jeho jméno. Náš anděl strážný je u nás, aby nás ochraňoval a upozorňoval na strasti, ale i na dobré věci. Můžeme si ho přivolat denně a vyprávět si s ním, jako se svým přítelem. Doprovází nás tedy, ví o našem každodenním bytí, ale je rád, pokud mu také o všem vyprávíme. Tím se naše spojení ještě více prohlubuje.

Anděl duše putuje s námi od zrodu naší duše a dohlíží na naší cestu. Vše, co se nám děje, si nějakým způsobem zasloužíme. Máme prožít i to zlé, abychom si vážili toho dobrého a nebrali to jako samozřejmost.

Vše, co se nám na našem životě nelíbí, nám ukazuje cestu, a měli bychom to respektovat, přijmout.

Můžeme si do svého života také přivolat andílky, které v tu chvíli potřebujeme. Vždy s nimi mluvíme s čistým srdcem, to je opravdu důležité.

Svíčky zapalujeme jako úctu k nim, ale také ke svému vlastnímu životu. Největší sílu mají ručně vyráběné svíčky, neboť do nich vkládáme také kus sebe samých, svou vlastní energii. Svíčky nikdy nesfoukávejte, neboť toto je bráno jako neúcta k andělům. Vždy ji zhasněte zhášedlem, lžičkou, nebo čímkoliv jiným, nebo ji nechte celou vyhořet.

Milují také vůně, proto jim můžeme zapálit také bylinky nebo vonné tyčinky.

Andílky můžete vidět jako světelné tečky nebo v jejich skutečné podobě. Zkuste se zadívat do jednoho místa, na nic nemyslete, dívejte se jakoby do prostoru a jistě i vy je zaznamenáte. Nebo zavřete oči a na nic nemyslete. Nechte jen tak plout obrazy, které k vám budou přicházet.

Jak vyslovit své přání? Především vaše přání musí být z hloubi vašeho čistého srdce. To je nejdůležitější aspekt. Bez toho jsou to jen prázdná slova. Andělé vidí váš život po celé linii, tedy ptát se na čas je zbytečné, neboť andílci skutečný, pozemský čas neznají. I kdyby vám ho nakrásně prozradili, můžete udělat tisíc a jednu věc, kdy si čas prodloužíte nebo naopak zkrátíte.

Pamatujte, že andílci vám pomohou splnit vaše přání, ale musíte pro to také sami něco udělat. Je to stejné, jako když si ráno čistíte zuby. Pokud si budete přát mít krásné a čisté zoubku, musíte vzít kartáček a pastu a zuby si vyčistit. To je energie, kterou do čistění vkládáte. To samé je s přáníčky, musíte udělat první krok a vykročit.

Mnoho lidí se také ptá, jak je to se svobodnou vůli člověka. Svobodnou vůli máme všichni, sami se rozhodujeme, co ve svém životě chceme a co ne. Ale i naše vůle je podřízena vůli Boží.

Náš život je naplánován jen zčásti. Vydáváme se z bodu A do bodu B. Bod B je nám předurčen, třeba skvělá práce. K tomuto bodu vede ale tisíce cest, po kterých se máme vydat. Opět buď si cestu zkrátíme tím, že půjdeme přímo, nebo prodloužíme, že půjdeme oklikou. Tato volba je v našich rukách a andělé tuto volbu musí respektovat. Pokud však máme do cíle dojít, pak tam dojdeme.

Další častou otázkou je, zda se máte modlit každý den. Nikdo vám to nemůže přikázat, nemáte to nařízené. Je to vaše volba. Můžete s andílky jen mluvit, nebo se obrátit na našeho pána v modlitbě. Nebo nedělat nic z toho. Nic z toho vám nikdo nepřikáže. Modlíme se ve chvíli, kdy to vychází z našeho srdce, stejně, jako si povídáme s andílky, když to tak cítíme. Opět to musí vycházet z našich srdcí, ne proto, že musíme.

Další otázka, kterou mi pokládáte, se týká pohlaví andílků. Andílci jsou bezpohlavní, ale jsou obklopeni energií. Jejich jména tedy nesouvisí s pohlavím, ale souvisí s energií, a posláním samotných andílků.