pokřtěna všemi živly

Čtyři příběhy, čtyři různé situace, a přesto se to vejde do jednoho života, do pár okamžiků, které člověka formují a nasměrují ho na správnou cestu.

Vždy jsem cítila, že je něco ve mně, rozuměla jsem andělům i duchům, vedla s nimi nekonečné rozhovory a nechápala, proč je vidím a slyším, zatímco ostatní toto neumí. Asi to není pokřtěním všemi živly, i když i to v mém životě mělo nastat. Nic není náhoda, náhody prostě neexistují. Vše se děje za určitým účelem, i když zpočátku tomu vůbec nerozumíme.

ŽIVEL ZEMĚ

Na tuto událost si mnoho nepamatuji, znám ji jen z vyprávění. Stala se v době, kdy mi byl necelý rok. Vypadla jsem z kočárku, když jsme šli lesem na procházku, kočárek se zabořil do bláta, které bylo přikryto listím. Nešťastnou náhodou jsem vypadla a začala se bořit hlouběji do bahna. Naštěstí mě rodiče vytáhli včas, než jsem stačila vdechnout ono bláto, i když prý jsem tam byla asi 20 sekund, vůbec nechápu, jak jsem věděla, že mám zadržet dech. To bylo setkání se zemí nezemí, neboť i bláto je určitý druh země.

ŽIVEL VODY

To už si vybavuji trošku více. Byly mi 4 roky, a vodu jsem vždy milovala. Byla jsem s taťkou a sestrou na koupališti, brouzdala se ve vodě a chtěla si zaplavat. Vždycky jsem byla takový plaváček, z vody mě museli vždy tahat násilím, i když jsem měla na prstíčkách varhánky. Nešťastnou náhodou jsem však skočila do bazénu pro plavce, byl hned vedle neplavců. A co čert nechtěl, začala jsem se topit. Jelikož můj taťka byl taky neplavec, a sestra byla jen o 3 roky starší, skočil pro mě devítiletý kluk, který v té době plaval závodně. Vytáhl mě, i když už jsem byla skoro u brány Nebeské, oživili mě a já se musela vrátit zpět. Na vodu jsem ale vůbec nezanevřela. Jen co jsem se po pár minutách oklepala, a než se taťka stačil otočit, tak jsem byla zpátky v bazénu, tentokrát v tom správném.

ŽIVEL VZDUCHU

Nebudu počítat dobu, kdy spadla jsem z koně, to nebyl tak velký pád. Na toho jsem zpátky zase nasedla. Nebudu počítat věčné pády ze stromů, po kterých jsem ráda lezla jako opička a nejednou přišla domů s něčím zlomeným. To si nemyslím, že byl křest. Ten nastal, když mi bylo 13 let. Lezli jsme s kamarádkou na skálu, samozřejmě bez zajištění. Já vždy věřila, že mě andílci ochrání, a tenkrát jsem se podruhé narodila, když jsem se neudržela a padala. Naštěstí pod skálou byl písek, tak ten pád nebyl tak hrozný. Pár odřenin, pár zlomenin, ale jinak nic tak strašného. Ale je pravda, že od té doby mám z hor respekt a nikdo by mě na ni už nikdy nedostal.

ŽIVEL OHNĚ

33 let - Kristova léta. To je přesně období, kdy jsem se setkala tváří v tvář s ohněm. Vždy jsem měla pocit, že mě v minulém životě upálili jako čarodějnici, a postupem dospívání jsem si to potvrdila, když vydala jsem se do minulosti, tam se setkala se svým manželem, který byl právě v onom minulém životě mým katem. A vlastně i v tomto životě mě tato minulost doběhla.

Bylo chladné březnové odpoledne, a nám ne a ne chytit krb. Děti byly o patro níž u babičky a dědy, tak manžela nenapadlo nic jiného, než že chrstne hořlavinu do krbu. Samozřejmě to dostalo zpětný chod, a než jsem mu stačila říct, ať to nedělá, byl v plamenech. Uhasila jsem ho, a až potom jsem si všimla, že hořím také. Vůbec mě to nepálilo. Jako správnou čarodějku. Ale ne, spíš to bylo způsobeno šokem těla. Myslím, že při takovém zážitku se tělo začne bránit, dostane se do šoku, neteče vám ani několik hodin potom krev, což se přesvědčili i v nemocnici. Naštěstí jsem si odnesla jen pár popálenin, asi na 5% těla, které se celkem dobře zahojili, i když ještě stopy jsou vidět pořád. Je zvláštní, že ničeho nelituji, ani jednoho okamžiku. Ale s oblibou s manželem říkáme, že mě chtěl upálit jako čarodějku. No, hold stíny minulosti se vždy vynoří i v dalších životech.

PÁTÝ ELEMENT

Pátým elementem jsem já, utvořená zkušenostmi se všemi živly, stojící přesně mezi nimi. Však také všechny živly používám, i když nejraději mám živel vody, možná i proto, že jsem štír, a tedy vodní znamení. Velice se bavím splýváním na vodě, vydržím na vodní hladině ležet dlouhé hodiny a meditovat. Tuto schopnost měla koneckonců i matka Tereza. Je to zábava pozorovat ostatní, když to zkouší a jejich váha jde dolů, zatímco mě voda nadnáší. Ale každý z nás má v sobě určité schopnosti, které má hrstka lidí. Tedy i vy jistě máte nějakou svou schopnost, o které třeba ani nevíte, protože ve vás spinká a čeká na své probuzení.