netrpělivost je mrcha

Netrpělivost nás sžírá, zvláště pokud nevíme, jak celá situace dopadne. Je krásné být trpělivý, ale vše má své meze. Někdy stojíme před rozhodnutím a nevíme, jak celá záležitost dopadne. Chceme odpovědi, a chceme je hned teď.

Co si počít s netrpělivostí? Kde vlastně vzniká netrpělivost?

Můžeme věřit, že něco dopadne dobře, ale jistotu marně hledáme. Můžeme věřit, že vše je v pohybu, ale brzda našich myšlenek je příliš velká. Netrpělivost není to, co bychom chtěli mít ve svém životě, a přesto se čas od času ozve. Zvláště, pokud nám na něčem záleží. Nebo právě proto, že nám na něčem záleží.

Neumíme nechat událostem volný průběh, a pokud víme a známe, máme tendenci ovlivnit vše tak, aby se nám to líbilo. Někdy spíše dosáhneme pravého opaku - začneme dělat chyby, které nejdou jen tak napravit. Chyby, které celou záležitost posunou zcela jiným směrem. Nesprávným směrem.

Ale co jsou chyby? Slabiny? Uvědomění? Pokud člověk uvědomí si chyby, pak může na sobě lépe pracovat a příště se jich nedopustit. Není dobré nebo špatné cesty, není dobrých nebo špatných přání. Ať je cesta jakákoliv, vždy vede k našemu štěstí, byť to na první pohled nemusí být patrné.

A netrpělivost? Krásná to lidská vlastnost. Kdyby jí nebylo, nikam bychom se neposouvali, neměli bychom čas růst a učit se, učit se z vlastních chyb, učit se být sami sebou.

Tedy netrpělivost je v konečném důsledku dobrá. Zlo a dobro, kdo vlastně zná mezi nimi rozdíl? Co je pro někoho zlo, může být pro jiného dobro a zase obráceně. Každá mince má dvě strany, a ani jedna strana není špatná. Ani netrpělivost není špatná. Uděláme, co bychom stejně dříve nebo později udělali, nesedíme na vavřínech a něco se svým životem děláme. Jen s jedním rozdílem - buď víme, nebo nevíme.

Když víme a je naše netrpělivost ukojena, dobře, pokud ukojena není, také dobře. Něco nám být odhaleno má, něco nikoliv. Je to jako v životě - některý partner je pro nás vhodný, jiný nevhodný. Ale poznáme to pouze tak, že si to vyzkoušíme na vlastní kůži. I ten nevhodný partner posune nás někam dál, někam, kde máme být, a možná poté i s tím, s kým máme být.