nepřijatý dar
Dary jsou od toho, abychom je přijímali. S vděčností, s láskou. Dar by se neměl dát někomu jinému, to nosí smůlu, ne pro obdarovaného, ale pro vás. Tuto smůlu prolomíte pouze v případě, pokud darovanou věc skutečně nepotřebujete, a je potřebná pro někoho jiného. Ten však váš dar musí přijmout s radostí a láskou. Jen tak ho můžete dát dále.
Jsou dary, které ale přijmout nechceme nebo nesmíme. Člověk je obklopen určitou energií, a s tou by každý dar měl korespondovat. Většinou se jedná o energii velice pozitivní. Dar může být hmotný, ale také nehmotný. Hmotné dary vám neublíží, pokud je dostáváte s láskou toho, kdo daruje.
Nehmotné dary však můžete přijmout, nebo nemusíte. Mezi nehmotné dary patří láska, závist, nenávist, touha, rozkoš... Toto vše jsou nehmotné dary, které přijmout můžete, ale také nemusíte. Pozitivní nehmotné dary, jako je láska - toto je velice zvláštní dar, se kterým je třeba nakládat s velkým respektem. Láska jako taková většinou se přijímá, ale jsou situace, kdy ji přijmout prostě nemůžete. Jste v jiném vztahu, a o lásku dalšího člověka nestojíte, nebo od tohoto člověka prostě lásku nechcete, protože víte, že ji nikdy neopětujete. Je třeba nepřijmout tuto lásku s láskou. Tedy s úsměvem a po pravdě říci, proč nemůžete lásku přijmout. Vykrucování a lži ublíží nejen vám, ale také tomu, kdo vám lásku dává. Slova typu - možná, snad, časem, teď nemám čas, někdy příště - jsou hřebíčkem do rakve lásky. Pokud je použijete, i když jste v jiném, láskyplném vztahu, je jen otázkou času, kdy vaše vlastní láska ztroskotá a odejde od vás. Ale neubližujete tím jen sobě, ale také tomu, kdo vám lásku chtěl darovat. Tato láska visí ve vzduchu, odchází od vás stejně jako zhrzený člověk, a ani jemu nedopřejete jinou lásku, neboť jeho lásku jste pošlapali a nebyli upřímní.
Závist a nenávist je
kategorie jiná. Pokud tento dar přijmete, pak trápíte se tím, a zůstává toto
dlouho u vás. Toto však u sebe nechcete. Proto je vhodné tento dar prostě
nepřijmout. Nedělat si starosti s tím, nechat to u toho, kdo toto rozsévá,
neboť jednoho dne, a většinou to netrvá tak dlouho, se mu to vrátí v mnohem
větší síle. Tím nepustíte si to do života, nepřijmete tento dar, neobklopíte se
jím, a můžete žít šťastně. Tento dar zůstane u toho, kdo vám ho chtěl darovat, a
takovému člověku se příliš dobře nevede. Ale co vyšle, to se mu mnohonásobně
vrátí, pak stěžovat si může pouze sám na sebe. I tady platí, co vyšlete, to se
vám vrátí s mnohem vyšší razancí.