(ne)domluva s duchy

Mít plný dům duchů je občas zábava, občas to stojí pěkné nervy, zvláště pokud oni něco chtějí jinak. Tak třeba naše koupelna byla opravdu velice hektická po celou cestu, kdy jsme jí nechali rekonstruovat.

Bourat se začalo v březnu 2020 a rekonstrukce byla zdárně dokončena v polovině ledna 2021. Na rekonstrukci není asi nic složitého, ale když vám odpadá jedna firma za druhou, tak to už je co říct. A pochopitelně to stojí hodně penízků, protože víte, že je to práce duchů, tak prostě zaplatíte i to, co se nakonec zbourá. Až pátá firma to dokázala dotáhnout do konce, i když domluva s duchy nebyla vůbec jednoduchá. Bouralo se a stavělo, aby se zase bouralo a zase stavělo. U jednoho klienta jsme toto řešili také, ale tam byla domluva postupem času dobrá, tam duchové chápali, co se bude dít. Ale mí duchové to prostě nechápali. Napřed se muselo vše projednat s duchem projektanta, který náš dům navrhl. Opravdu za života velice chytrý člověk. Vysvětlit mu rekonstrukci, která se mu vůbec nelíbila, bylo opravdu nad lidské síly. A pak také duchové řemeslníci, kteří náš dům postavili. To byla teprve zábava. Pochopitelně bydlení u hřbitova má také své kladné stránky, třeba mnoho duchů diváků.

Někteří řemeslníci u nás nemohli popadnout dech, bolela je šíleně hlava, padalo jim vše z rukou, ale jen v koupelně. Někteří museli úplně odejít, někteří byli odolnější. Ale už je vše za námi, ale cesta to nebyla jednoduchá.

Domluvili jsme se na jediném - ráz koupelny bude jako z hradních komnat, starobylý. To byl první kámen úrazu. Já měla svou vlastní vizi, duchové měli zase tu svou. Naštěstí se nikdo nezranil, když dávali duchové najevo, že se jim to nelíbí.

Tak se začalo pěkně z gruntu, začali se oklepávat stěny na cihlu. To byla kapitola sama pro sebe. Některé firmy tuto činnost vůbec nedokončili, protože se prostě stávali zvláštní úkazy. Voda se nedala vůbec udělat, udělala se, ale netekla, nebo docházelo k samovolnému roztékání trubek zevnitř. Průtok vody pak nebyl téměř žádný. S tímto faktorem to mnohé firmy vzdali, až poslední si s tím dokázali poradit. Pečlivý pán instalatér se duchům asi líbil, i když mu tam lámali vrták za vrtákem, a to ne zrovna laciný. Abyste při čtení tohoto neříkali, že to byly kšunty vrtáky, to v žádném případě. Byly nejkvalitnější z kvalitních, a přesto se lámaly, jako by byly z perníku. Ale to až se tam dávali topné žebříky, protože to nedokázali duchové pochopit, k čemu je to dobré. To bylo o nervy docela.

Ale zpět k rázu. Když hradní místnost, tak určitě kamenná. Dřív se žádné obkladačky nedávali, vše bylo z kamene, a tak jsem si koupelnu také vymyslela. Kamenná podlaha, kamenné stěny až po strop. Senzorické světlo se jim sice moc nelíbí, protože je vždy prozradí, kdy se tam mihnou. Vždy je zachytí a rozsvítí se. A protože se jim nakonec koupelna moc líbí, i když byli celou dobu proti, tak to světlo moc rádi nemají.

Sranda byla i se zařízením koupelny, ne se vším souhlasili, ale nakonec jsme se domluvili, a je spokojenost na všech stranách.

Takže pomalu přešla nedomluva k domluvě, spíš spoustu věcí neznali a když to viděli, tak se jim to nakonec líbilo. A to je hlavní, přeci jen žijí s námi, je to náš dům stejně jako jejich, a já chci, aby se tam i oni cítili velice dobře, aby se jim tam líbilo a nestrašili mi návštěvy, což občas dokážou velice dobře, a návštěvám to pochopitelně tak příjemné není.