lovec duchů

Docela mě baví vždy, když mi někdo volá se slovy: prý jste lovec duchů, máme problém ☺.

Upřímně si neumím představit, jak někdo loví nepolapitelné. Duchové se nedají lovit, natož ulovit. Je to duše člověka, energie, která tu po nás zbude, a to se prostě ulovit nedá. Ovšem nejsou to jen duchové, co brázdí domy a byty, jsou to také jiné entity, a s těmi není tak lehké pořízení, jak by se mohlo zdát. S duchy si můžete promluvit, vysvětlit jim, proč se jich majitelé domů či bytů bojí a vyslechnout si je, proč tam straší. Pokud jde jen o kroky, různé zvuky, dýchání, to je to nejmenší. Jsou mnohem zlověstnější duchové, vzteklí. Kde se ale vztek v nich bere? Někdy nedokážou se smířit se svých nadzemním stavem, někdy však chováme se tak, jak si oni nepřejí. Zrovna nedávno jsem byla v jednom domě, ve které byla rodina duchů, žádná jiná entita. Dům koupili mladí lidé, kteří si ho chtěli přetvořit k obrazu svému. A to se rodince duchů vůbec nelíbilo. Tato rodinka duchů si tento dům postavila svými silami, za pomoci kamarádů, dala do něj pot, občas i krev, když se zranili při stavbě, slzy, když jim něco nešlo tak, jak si představovali. Byl to jejich domov, zemřeli tam, a nyní nechtěli se dívat, jak jejich dílo a hnízdečko někdo ničí. Také neznali představu přestavby těchto mladých lidí, tedy byl to rozhovor vskutku zvláštní, alespoň pro mladý pár. Nechtěli dělat velké změny, ale to rodina duchů neviděla. Stačilo, že si pozvali projektanta, aby jim jejich představu namaloval, a byl oheň na střeše. Mladým ani tak nevadilo, že tam nějací duchové jsou, spíše to, jak se projevují. Tedy sedli jsme si, předali rodince duchů představy toho mladého páru, vyslechli námitky, a nakonec došlo ke shodě, aby byly obě strany spokojené. Mladí čekají miminko, tak už kvůli tomu chtěli mít doma klid. Požehnaný stav mladé paní duchové přijali velice kladně. Nakonec dostali výměnek (duchové samozřejmě), který je jen jejich, dvě místnosti, což představovalo jedno křídlo domu, a v druhém se domluvili na určitých úpravách právě kvůli tomu maličkému, co se brzy narodí.

Tak to nakonec dopadlo velice dobře, k žádnému vymítání nedošlo, a mírná přestavba se nakonec zanedlouho bude konat tak, jak se domluvili. Někdy stačí jen domluva, která je účinnější než samotné čištění. Stejně, jako je dobré komunikovat s lidmi, je dobré komunikovat i s duchy, aby byl klid a mohlo dojít k dobrému spolužití a nepřekážení si navzájem.

Někdy to tak lehce pochopitelně nejde, někdy je duch zatvrzelý, odmítá se přizpůsobit, nikoho cizího v domě nechce. A pak je na čase, aby odešel. Ale o tom někdy příště.