emocionální klaustrofobie

Jak lze skloubit emoce a klaustrofobii v lásce? Zcela jednoduše. Emocionální klaustrofobie není strach z uzavřených prostor, ale z otevřenosti v lásce. Takový člověk s vámi dokáže hodiny si psát po emailu nebo SMSkách, ale z očí do očí mu to nejde, vyhýbá se takovému kontaktu. Nemá mnoho kamarádů, nedokáže se bavit. Je nejraději sám, uzavírá se sám do sebe. Nesnese vedle sebe jiného člověka, dělá mu problémy vyjádřit své city. Ve společnosti cítí se nesvůj. Vztah s takovým člověkem je pak hodně složitý, neboť utíká nejen od problémů, ale také od vás. Utíká do své samoty. Není s ním rozumná řeč, není s ním vlastně žádná řeč. Dostává panické záchvaty a záchvaty vzteku, když má komunikovat s jiným člověkem. Neumí žít s nikým, jen sám se sebou. Bojí se vyjádřit svůj názor, chová se jako zvíře zahnané do kouta. Nenechá si vstupovat do svého životního prostoru. Postupem času nemá takový člověk sny, ani touhy. Koníčky vybírá si takové, by mohl být o samotě, společenské aktivity odmítá. Pokud je po jeho, je všechno v pořádku. Ale nikdy není po jeho, pokud ostatní něco udělají, vždy je to špatně. Na všem najde něco, co se mu nelíbí, co není podle jeho představ, tak, jak to chtěl on sám. Stává se samotářským bručounem.