duch hodin

Nejen staré domy, ale také věci mohou mít svého ducha. Tyto duchové nemohou opustit věc, která se k nim pojí, jsou tam uvězněni, a přesto nejdou vidět, jako jiní duchové. U takového případu byla jsem zcela nedávno, kdy krásné, staré, pentlové hodiny zastavovali se každý den ve stejný čas. Majitelé již chtěli hodiny vyhovit, ale nedalo jim to, a ať je natáhli v kteroukoliv denní i noční dobu, vždy se zastavili na čase 9:19. Tyto hodiny skončily by na smetišti nebo v krbu, i když byly ze vzácného dřeva. Jednoho dne přišla k těmto mladým lidem maminka jednoho z nich, a povídala jim příběh, jak její tatínek, když zemřel, zastavil v tom čase hodiny, a již se nedali rozběhnout. To jim nedalo a obrátili se na mě o pomoc.

Nejprve bylo třeba zjistit, čí hodiny byly, a to nebylo vůbec snadné, neboť koupili je ve starožitnictví, a majitel byl neznámý. Tyto hodiny dlouhý čas putovali od jednoho majitele k druhému. Nezbylo, než vyvolat tohoto ducha na světlo, a propustit ho nejen z jejich domu, ale také z hodin. Byl tam velice zaseknutý, protože ty hodiny byly něco, co miloval nade vše, neboť darovány byly z lásky. Nechtěl se odtamtud vůbec hnout. Bylo třeba vyvolat člověka, který je daroval, aby sám ho odvedl a ujistil, že hodiny nejsou to, co pojilo ty dva, ale že je to láska, kterou prožívali po celý svůj život společně. Bylo to velice dojemné setkání, ale ducha starého pána se nakonec podařilo osvobodit.