cesta života
Osud někdy nachystá nám různá překvapení, otevře další cesty naším životem, a je jen na nás, zda přijmeme další výzvu, či nikoliv.
V životě přijímám všechny výzvy, které přichází. A přání se občas plní jinak, než si člověk přeje, tedy komunikace s andílky je občas úsměvná. V žádném přání nemělo by se diktovat andílkům kdy se co stane, ani jakým způsobem přání splní. Toto vždy nechávám v jejich rukách, neboť andělé vždy udělají jen to, co je pro nás v danou chvíli nejlepší, najdou cesty nejlepší pro nás.
Tak tomu bylo i ve chvíli, kdy jsem byla unavená a přemýšlela spíše o zboží, které pro Vás s láskou vyrábím, nebo sháním. Ne, že by objednávek bylo málo, spíše naopak, ale přála jsem si, aby dělaly tyto věcičky radost mnohem více lidem, aby se přehoupl eshop a zboží v něm do popředí. V tu chvíli by mě nenapadlo, že mi toto přání andílci splní celkem rychle, ale jiným způsobem, než by mě vůbec napadl.
Vše začalo vlastně splněním přání mého synovce, který má také eshop, i když s jiným zbožím, a dostal nabídku od města prodávat své zboží ve stánku. Této příležitosti se chopil, a tak jsem mu chtěla dát pár náramků a svíček k prodeji, ale přišel s nabídkou, zda bych nejela také s ním na jednu akci. Nabídku jsem přijala, i když s tímto druhem prodeje jsem neměla vůbec žádnou zkušenost. V té době měl přenosný stánek, a tak jsem s ním vyrazila k Plzni, kde měl dohodnuté místo se světskými. Sice se něco prodalo, ale nebylo to tolik, abych přemýšlela o této cestě. V tu chvíli ke mně promluvili andělé, ať se projdu po pouti. Tak jsem se sebrala a šla jsem. Ani ne po pár metrech jsem narazila na stánek se stejným sortimentem, který jsem měla já. A i když to měli v tomto stánku mnohem dražší, než já, měli tam plno lidí. Ale měli to ve výstavních platech, náramky na tyči, a to je to, co mi andělé chtěli ukázat.
Další akce měla být o dva týdny později také u Plzně. Nelenila jsem, a nakoupila tyče, výstavní platíčka a mnoho dalšího. A světe div se, o kousek dál opět stáli se stejným sortimentem, ale já měla mnohem více lidí u svého stánku, a tak jsem po této akci opět nakoupila potřebné věci, neboť je jasné, že lidé nejdříve nakupují očima, a přijdou. Na další akci v Teplicích jsem už byla dobře připravená, a nemohla si rozhodně stěžovat. Byla to dvoudenní akce, ještě že tak, protože bych na třetí den asi nestíhala nic vyrobit.
Tak tuto cestu mi andělé ukázali, a já se jí chopila. Na poslední akci, na které jsme byli, sami představitelé města pozvali nás na další jarmark, který bude na jaře. A to už je pocta, která potěší.
Jde vidět, jak se přání lidí navzájem prolínají. Vysníme si
tisíc cest, kterými by se naše přání mohlo splnit, a andělé najdou novou cestu,
o které bychom nikdy ani nepřemýšleli.