bez budoucnosti

Víte, že většinou nepíšu o výkladech a službách, které dělám pro vás, protože dodržuji diskrétnost. Pokusím se i nyní ji dodržet, ale přeci jen jsem měla před pár dny velice zajímavý výklad.

Ve výkladech mě většinou nic nepřekvapí, a posléze ani o nich zpětně nepřemýšlím, je to už ve vašich rukách, a jak s ním naložíte, záleží pouze na vás. Ale tento výklad byl opravdu zvláštní.

Pokud je uzavřená minulost, tak jí již neřeším, a ani se mi v kartách příliš neukáže, pouze když vám zasahuje stále do života. Zato současnost a budoucnost se mi objeví vždy. A v tom je právě ta zvláštnost. V tomto výkladu se mi neobjevila přítomnost, ani budoucnost, pouze minulost.

S duchem jsem jistě nemluvila, to bych poznala, s těmi rozprávím hodně často. Tak zbyly jen dvě možnosti, buď to byl človíček bez budoucnosti, protože ho už žádná nečeká, nebo je tento človíček tak prázdný, dutý, že se mu budoucnost vyhýbá. Tedy človíček bez duše.

Opravdu tentokrát nevím, co si o tom mám myslet, a co z toho si mám vybrat. Nikdy jsem netoužila nahlížet do celé minulosti, od narození po současnost, ale jak se říká, nikdy neříkej nikdy. Všechno je jednou poprvé, i když takové strašidelné. Viděla jsem smrt lidí, co odešli v minulosti a jakým způsobem, viděla jsem všechna hoře oné osůbky, všechno, co jí kdy ublížilo, i co se jí povedlo. Nebylo to vůbec příjemné, pro mě, asi ani pro tu osůbku, i když vypadala spokojeně.

Jen doufám, že mi tato schopnost nezůstane, minulost většiny lidí není pěkná, a člověk by se měl zaměřit raději na přítomnost a očekávat budoucnost, hledat cesty ke štěstí, než se zaseknout v minulosti.